DIDGERIDOO V JESKYNI 2017 - mezinárodní benefiční festival

Program festivalu DIDGERIDOO V JESKYNI · mezinárodní benefiční festivalO projektu festivalu v jeskyníchPartneři festivaluKontakty
MUZIKOTERAPIE  U DĚTÍ SE ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍMI RIZIKY V DĚTSKÉM CENTRU OSTRŮVEK (dříve Kojenecký ústav SZPD) v OLOMOUCI
Sociální vizí festivalu je podpora komplexního systému rané péče v ČR a organizací poskytující zdravotní a sociální služby dětem s vývojovým postižením. Díky návštěvníkům a hráčům mezinárodního benefičního festivalu DIDGERIDOO V JESKYNI je podporován projekt MUZIKOTERAPIE.

Anotace projektu
Projekt navazuje na zkušenosti s využitím muzikoterapeutických postupů v Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 (od r. 2005) a na zkušenosti odborníků z řad muzikoterapie, pediatrie, vývojové psychologie, neurologie i speciální pedagogiky. Cílem projektu je podpora komplexního systému péče o děti se zdravotně-sociálními riziky ve věku od 0-3 let umístěných v prostředí ústavního zařízení. Muzikoterapie spolu s dalšími přístupy podporuje tělesný, psychický a sociální rozvoj takto ohrožených dětí a to již od útlého věku, který je klíčový pro jejich další osobnostní a sociální vývoj. 
Tento projekt je úzce provázán s mezinárodním benefičním festivalem Didgeridoo v jeskyni (www.didgeridoovjeskyni.cz), který pořádá občanské sdružení Jeskynní tep o.s. společně se Správou jeskyní ČR (www.jeskynecr.cz).

        

O Dětském centru Ostrůvek v Olomouci.
Oficiální web: http://www.dc-ostruvek.cz/
Dětské centrum Ostrůvek poskytuje komplexní péči dětem od prvních dnů po narození do 18 měsíců věku. O děti je pečováno formou tzv. rodinného typu, kdy jedna dětská sestra pečuje o 4 děti různého věku. Kojenecký ústav nabízí zázemí a pomoc matkám, které se ocitly v tíživé životní situaci. Do zařízení jsou přijímány i matky k zácviku v rehabilitaci dětí s tělesným postižením či zácviku v péči o novorozence. Součástí Kojeneckého ústavu je ambulance praktického lékaře pro děti a dorost, ambulance fyzioterapeutická a psychologická. K doplňkové formě terapie je určena relaxační místnost s vodním lůžkem. Kapacita Kojeneckého ústavu je 55 lůžek a 5 lůžek pro matky nebo náhradní rodiče.



Kontakt: U Dětského domova 269, 779 00 Olomouc, tel. 585 434 935, web: http://www.dc-ostruvek.cz/

Muzikoterapie (vymezení pojmu, oblasti využití, terapeutické možnosti)
Pojem muzikoterapie je řecko-latinského původu a v překladu znamená léčení hudbou (řecky moisika, latinsky musica – hudba; řecky therapeineio, latinsky iatreia – léčit, ošetřovat, ale také vzdělávat, starat se, pomáhat. V užším významu bývá spojována s klinicky orientovanou psychoterapií, která chápe muzikoterapii jako specifickou formu psychoterapie.V širším významu zahrnuje aplikace v medicínské, hudební, speciálněpedagogické, psychologické a sociální oblasti, přičemž se dá využít k prevenci, léčení a rehabilitaci různých onemocnění i v komplexní péči o člověka.
Zakladatelka Britské společnosti pro muzikoterapii Juliette Alvinová vymezuje muzikoterapii jako organizované a kontrolované používání funkcí hudby v léčbě, rehabilitaci, ve výchově a výcvikových metodách u dětí a dospělých, kteří trpí fyzickými, mentálními nebo emocionálními poruchami či dysfunkcemi. Mátejová a Mašura ze Slovenska, kteří se dlouhodobě zabývají teorií a praxí muzikoterapie ve speciální a léčebné pedagogice, vymezují muzikoterapii jako „léčebně-výchovnou metodu vysoce komunikativního charakteru s mimořádnou šířkou indikačního zaměření. Prostřednictvím neverbálních a verbálních médií muzikoterapie je možno preventivně a kurativně působit na ohrožené, postižené a narušené jedince všech věkových kategorií bez ohledu na pohlaví, sociální příslušnost, vzdělání a povolání.“ (Mátejová, Mašura, 1992, s. 16). Na základě výše uvedeného vymezení pojmu a definic, můžeme chápat muzikoterapii jako specializovanou terapeutickou metodu či postup využívající hudby a jejich vlastností primárně k terapeutickým účelům a specifickým cílům v rámci léčebného, výchovně-vzdělávacího, rehabilitačního či jiného procesu.

Americký muzikoterapeut Bruscia vymezil tyto charakteristické znaky muzikoterapie (Bruscia, 1998):
  • Během terapeutického procesu se využívá hudební zkušenosti, která může zahrnovat zvuk, hudbu nebo její elementy (rytmus, melodie a harmonie). Hudba má neverbálně komunikační, strukturální, emocionální a kreativní kvality.
  • Muzikoterapie rozvíjí terapeutický vztah (mezi klientem a terapeutem) prostřednictvím společných hudebních zkušeností a komunikace. Terapeutický vztah charakterizuje především empatie, autentičnost a bezpodmínečné přijímání klienta (viz dále).
  • Muzikoterapie je časově organizovaná (délka terapie, délka jednotlivých setkání atd.) Klient prochází vývojově smysluplnou sekvencí učení, růstu a změny.
  • Muzikoterapie je prováděna kvalifikovanou osobou (u nás není doposud legislativně vymezeno).
  • Cílovými skupinami muzikoterapeutické intervence jsou především jedinci se zdravotními a edukačními potížemi.
  • Muzikoterapeutická zkušenost může vyvolat pozitivní změny ve všech dimenzích lidského organismu.
  • Muzikoterapie je využívána k naplnění nejrůznějších tělesných, emocionálních, kognitivních, sociálních potřeb klientů.
  • Muzikoterapeutické cíle jsou označovány jako nehudební cíle a zahrnují rozsáhlou oblast terapeutického působení, do které náleží např. léčba, učení, rozvoj sociálních interakcí a komunikace, sebevyjádření, motivace, zvládání bolesti a stresu, zvýšení kvality života, osobní a duchovní rozvoj atd.
Podle své povahy může hudba určitého druhu člověka stimulovat, aktivizovat, mobilizovat, naplňovat energií a pocitem lidské důstojnosti, relaxovat, uvolňovat, uklidňovat, euforizovat, inspirovat atd. (Linka, 1999)

Americká organizace Farlow Music TherapyServices uvádí následující výčet terapeutických možností využití hudby (FMTS, 2004):
  • Hudba je účinný motivační prostředek.
  • Hudba poskytuje bezpečný a strukturovaný prostor pro verbální i neverbální komunikaci.
  • Hudba stimuluje a ovlivňuje ty části mozku, které udržují pozornost.
  • Hudba podporuje paměť.
  • Hudební aktivity zapojují současně více smyslů (sluch, zrak, hmat atd.) a zvyšují efektivitu učení.
  • Hudba užívá zvuku a ticha k srozumitelnému uspořádání času.
  • Hudba poskytuje řád i volnost skrze užití formy a improvizace.
  • Hudba stimuluje pohyb.
  • Hudba je v přímém spojení s emocemi a vzpomínkami.
  • Hudba poskytuje neverbální a okamžitou zpětnou vazbu.
  • Hudební aktivity jsou lehce přizpůsobitelné individuálním zvláštnostem osobnosti.
  • Hudba dokáže pozitivně motivovat k vývoji.
  • Hudba poskytuje jednoduché a srozumitelné pojmenování (rychlý – pomalý, nahoře – dole, hlasitý – tichý atd.).
  • Hudební aktivity povzbuzují sociální interakce.
Hudbu můžeme chápat jako estetický, výchovný, vzdělávací i terapeutický prostředek k specifickým cílům hudební i nehudební povahy (Vilímek, 2006).

Program Muzikoterapie v Dětském centruv Praze – příklad dobré praxe
Již sedmým rokem se nám v našem Dětském centru daří realizovat program muzikoterapie. Ověřili jsme si s velmi dobrými výsledky možnosti této metody, to, jak hudba působí na naše děti léčivě v mnoha směrech a snažíme se muzikoterapii poskytnout co nejvíce dětem. Zpívání s hudebním doprovodem, experimentování s nástroji, poslech živé hudby a samotné tvoření hudby celkově harmonizuje organismus dítěte a jeho psychický stav, uvolňuje napětí a pozitivně doplňuje emoční potřeby dětí. Může dítě zklidnit, vyvolat radost a pohyb, může pomoci dítěti neverbálně i verbálně vyjádřit svoje pocity. Uvolňuje nahromaděnou energii dítěte a dává jí zdravý průchod, zvyšuje psychickou a návazně i tělesnou odolnost dětského organismu a může léčebně ovlivnit průběh řady psychických i fyzických onemocnění. Zvláštní skupinku dětí s indikací k muzikoterapii u nás tvoří např. i děti se sociálním rizikem, zejména děti týrané, zanedbávané ale i zneužívané. Tyto děti často prožily těžké traumatické zkušenosti již ve svém raném věku.
Při muzikoterapeutické práci je kladen důraz na citlivost a empatii terapeuta a na jeho schopnost vytvářet s dítětem bezpečný a vřelý vztah.Muzikoterapeuti docházejí za dětmi pravidelně jedenkrát týdně. Při společné hudební hře s dítětem vzniká mnoho pozitivních emocí, jako je uvolnění, radost, klidné soustředění, humor atd. Tím muzikoterapeut dítěti přináší nové, pozitivní zkušenosti, doposud často nepoznané – což je velmi důležité pro objevení možnosti důvěry – základního kamene fungujícího nejen terapeutického, ale hlavně lidského vztahu. Poskytuje mu nejdůležitější zkušenost, totiž že je přijímáno a milováno takové, jaké je právě zde a nyní, že je důležité pro spolubytí s ostatními ve světě.Tento prvek považujeme za základní věc, kterou k rozvoji své osobnosti, ke svému životu potřebuje každý člověk, každé dítě a zejména dítě se zkušeností týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
Muzikoterapeut umožňuje dítěti zkoumat různé hudební nástroje, experimentovat s jejich zvuky a vyjadřovat vše, co ve své dětské duši prožívá. Je-li mezi dítětem a terapeutem důvěrný vztah, může dítě společným hraním vyjádřit i negativní nebo slovy těžko popsatelné pocity – kromě pozitivních i smutek, agresi a vztek nebo naopak apatii apod. Muzikoterapie pak dítěti pomáhá přijímat a zpracovávat i traumatizující emoce.
S dětmi se pracuje převážně individuálně, aby dítě mohlo mít terapeuta „jen pro sebe“ a mohlo i v podmínkách kolektivního zařízení získat cennou zkušenost výhradního vztahu jednoho člověka k druhému.V některých případech se velmi osvědčuje muzikoterapie s menší skupinkou dětí, kdy se děti mohou vzájemně motivovat k aktivitě a ke společné hře a učit se sociálnímu chování.


Speciální pedagožka Dětského centra, Mgr. Erika Faltysová, popsala svou zkušenost s muzikoterapií takto: „Konkrétní dopad muzikoterapie se u každého dítěte, které jsem měla v loňském roce možnost sledovat, projevil jinak. Opožděné vývojové schopnosti a dovednosti se začaly posilovat, ty neporušené se stávaly zřetelnější a rozvinutější. Osobnost dětí celkově byla čitelnější a otevřenější.“

Výše uvedený text (příklad dobré praxe z DC v Praze) byl použit s laskavým svolením MUDr. Marcely Litovové, která je zakladatelkou i odbornou garantkou programu muzikoterapiev Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 (od r. 2005).

Popis realizace pilotního projektu Muzikoterapie v KÚ SZPD v Olomouci (nyní Dětské centrum Ostrůvek)

Přípravná fáze projektu proběhla v roce 2012. Spuštění pilotního projektu muzikoterapie v KÚ SZPD v Olomouci proběhlo v lednu 2013 – příprava dvou muzikoterapeutek (Mgr. Lenka Zítová a Lucie Čapková), výběr dětí, podmínky spolupráce a v únoru 2013 byla započata přímá muzikoterapeutická práce s dětmi. Během jednoho roku by se měla ověřit vhodnost použití muzikoterapeutických metod u šesti vybraných dětí se sociálně zdravotním rizikem, interní i externí personální obsazení a organizační podmínky. V roce 2012 se připravovaly dílčí kroky – vize a cíle projektu, navázání na benefiční koncerty v čajovnách a spolupráci s festivalem Didgeridoo v jeskyni (podpora rehabilitačních aktivit pro děti v olomouckém kojeneckém ústavu, od r.2009), oslovení DC v Praze a odborných garantů (MT asociace a vzdělávací instituce), příprava metodiky, personální a materiální zajištění projektu.
Po dohodě s vedením a zástupci Dětského centra Ostrůvek v Olomouci (kontakty viz níže) byly naplánovány v prvním roce 2 externí muzikoterapeuty (dohoda o spolupráci) se zaměřením na speciální pedagogiku (také lékařství, psychologii, sociální práci) a umělecké formy terapií, které by docházeli jedenkrát týdně do Kojeneckého ústavu SZPD v Olomouci v průběhu celého roku a poskytovali muzikoterapeutickou podporu šesti dětem. Vzhledem k faktu, že profese muzikoterapeuta není v současné legislativě ČR jasně ukotvena a profesní standarty se několik let teprve připravují, požadavky na osobnostní a profesní profil jsou vymezeny na základě reálných možností praxe a zkušeností odborných garantů, kteří zodpovídatjí za vhodné personální obsazení.
Po dohodě se zástupci Dětského centra Ostrůvek v Olomouci bylo v prosinci 2012 naplánováno celkem 40 týdnů realizace muzikoterapie v roce 2013. Časové rozmezípřímé individuální muzikoterapie s dětmi bylo dohodnuto mezi 9-11 hod. a 12 – 14 hod. ve všední dny. Během muzikoterapeutického setkání budou průběžně vytvářeny videozáznamy (také audio, foto), které budou sloužit pro konzultační, archivní nebo supervizní účely (např. metoda VTI - videotrénink interakcí). Muzikoterapeutům bude nabídnuta možnost odborné konzultace, intervize a supervize.
Od roku 2014 je celoročně podporováno 8 dětí (každotýdenní intervence mimo letní prázdniny).

Garanti projektu:

  • Ing. Marie Fickerová, MBA– ředitelka Dětského centra Ostrůvek, role v projektu: interní garantka projektu.
  •  
  • MUDr. Marcela Litovová– dětská lékařka v Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze 4 (zakladatelka a odbornágarantka projektu muzikoterapie v DC Praha od r.2005), role v projektu: externí odborná garantkaprojektu.
  •  
  • Mgr. Zdeněk Vilímek– speciální pedagog se zaměřením na muzikoterapii (Olomouc), role v projektu: metodik a vedoucí projektu, statutární zástupce občanského sdružení Jeskynní tep o.s., které podporuje tento projekt mezinárodním benefičním festivalem Didgeridoo v jeskyni (www.didgeridoovjeskyni.cz) a benefičními koncerty v čajovnách.
  •  
  • Mgr. Petra Krylová – klinická psycholožka Dětského centra Ostrůvek v Olomouci, role v projektu: diagnostika dětí a interní odborná konzultantka.
  •  
  • Mgr. Vladislava Marciánová– hlavní sestra Dětského centra Ostrůvek  v Olomouci, role v projektu: interní koordinátorka – zaměstnanci a muzikoterapeuté (provozní záležitosti) a odborná konzultantka.
  •  
  • Mgr. Zuzana Ouředníčková – speciální pedagožka se zaměřením na muzikoterapii (Praha), role v projektu: externí metodická konzultantka.
  •  
  • PhDr. Katarina Grochalová– diplomovaná muzikoterapeutka (Brno), role v projektu: odborná supervize muzikoterapeutů.

Kontakt:
Mgr. Zdeněk Vilímek
statutární zástupce Jeskynní tep o.s.,
metodik a vedoucí benefičního projektu.

+420 776 862 608
z.vilimek@gmail.com
TOPlist